|
|
Problematika péče o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče.
KRÁL, Dominik
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče. Práce je zaměřená na to, jakým způsobem sestry na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče pečují o morbidně obézního pacienta. Teoretická část se skládá z charakteristiky obezity, vyšetřovacích metod, léčby a možnosti prevence vzniku obezity a vybraných aspektů v péči o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a na jednotce intenzivní péče. Výzkumná část je zaměřena na překážky, které sestry vnímají při poskytování péče o morbidně obézního pacienta a na to, jakým způsobem sestry pečují o hygienu, pokožku, výživu, vylučování a duševní potřeby morbidně obézního pacienta. Cílem práce je: Zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o morbidně obézního pacienta. Tato část byla zpracovaná formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnilo pět sester ze standardního oddělení a čtyři sestry z jednotek intenzivní péče. Po získání potřebných informací byly informace zpracovány formou otevřeného kódování a vytvořením šesti kategorií. Z výsledků vyplývá, že o náročnosti péče rozhoduje mobilita, zdravotní stav pacienta a jeho spolupráce. Další překážky jsou proporce pacienta, nedostatek personálu a potřeba většího množství času na celkovou péči. Pro zdravotnický personál je péče náročnější po fyzické stránce při manipulaci s pacientem během hygieny, po vylučování a při polohování. Sestry pravidelně monitorují pokožku. Výživu pacienta konzultují s dietní sestrou. K zjištění duševních potřeb využívají rozhovor s pacientem. Ze získaných poznatků byla vytvořena brožura pro sestry, která je zaměřena na nejčastější problémy v péči o obézního pacienty, se kterými se sestry ve své praxi mohou setkat.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče neurologicky nemocných v intenzivní péči
HRICOVÁ, Kristina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné pacienty v intenzivní péči. Jejím prvotním cílem bylo zmapování specifik ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné na jednotce intenzivní péče. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na jednotce intenzivní péče dodržují zásady ošetřovatelské péče o neurologicky nemocného. K naplnění vytyčených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné na jednotce intenzivní péče? A jak sestry pracující na jednotce intenzivní péče dodržují zásady ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné? Ze škály neurologických onemocnění je tato bakalářská práce zaměřena na cévní mozkové příhody. Teoretická část se zabývá jednotlivými druhy cévních mozkových příhod, jejich etiologií, klinickými příznaky, možnostmi diagnostiky a terapie. Dále specifiky ošetřovatelské péče v jednotlivých oblastech. Pro realizaci výzkumného šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn technikou skrytého pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Při analýze výsledků byla použita metoda tužka papír. Zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. I přes drobné nedostatky, výsledky výzkumného šetření ukazují na velice dobrou kvalitu ošetřovatelské péče poskytované pacientům s neurologickým onemocněním na dotčené jednotce intenzivní péče. Bylo zjištěno, že jednou z nejvíce specifickou oblastí z péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je z důvodu dysfagie výživa, dále polohování a rehabilitace. Sestry uvedly, že mezi největší rizika spojená s touto péčí patří tlaková nestabilita pacienta a případný propad vědomí. Na tyto situace musí umět sestra v intenzivní péči okamžitě správně reagovat. Práce poskytuje celkový pohled na péči o pacienta s neurologickým onemocněním v intenzivní péči a poskytuje doporučení v problémových oblastech péče.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s peritoneální dialýzou
HRUŠKOVÁ, Barbora
Peritoneální dialýza je společně s hemodialýzou jedna z možností náhrady funkce ledvin. V současné době začíná léčbu pomocí peritoneální dialýzy využívat stále více pacientů. Jedním z mnoha důvodů, proč pacienti využívají peritoneální dialýzu je, že jí lze provádět v pohodlí domova a pacient nemusí několikrát týdně dojíždět do dialyzačního střediska. Teoretická část této práce obsahuje popis peritoneální dialýzy. Konkrétně je zde popsána fyziologie peritoneální dialýzy a její druhy, dělení peritoneálních katétru a péče o jeho vyústění, ale také jsou zde popsány všechny pomůcky potřebné k provedení peritoneální dialýzy. Nalezneme zde popis možných infekčních i neinfekčních komplikací. Poslední kapitola je věnována roly sestry v péči o pacienta s peritoneální dialýzou. Empirická část této práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Naším cílem bylo zjistit nejčastější problémy pacienta s peritoneální dialýzou v domácím prostředí. Na základě zvoleného cíle byly vytvořeny polostrukturované rozhovory. Rozhovory byly prováděny s pacienty, kteří mají nebo měli peritoneální dialýzu. Informace získané od pacientů byly analyzovány a rozděleny do kategorií. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, jaké nejčastější problémy řeší pacienti s peritoneální dialýzou v domácím prostředí. Mezi nejčastější problémy patří především počáteční smíření se s peritoneální dialýzou, strach ze vzniku infekce, ale také obava z nemožnosti chodit do zaměstnání a jiné. Tato bakalářská práce by mohla být nápomocná pacientům, kteří prodělali onemocnění ledvin, a právě začínají s léčbou pomocí peritoneální dialýzy. Nebo i pacientům, kteří jsou léčení pomocí hemodialýzy a zvažují tuto možnost. Dále může tato práce být nápomocná studentům či již vystudovaným sestrám, které začínají nově pracovat v hemodialyzačním centru.
|
|
|
Ošetřovatelská problematika u pacientů s leukémií
MACHOVÁ, Karolina
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena především na ošetřovatelskou péči o pacienta s onemocněním leukémie a na její problematiku. Práce se snaží o popis tohoto závažného onemocnění s nepříznivou prognózou. Teoretická část práce byla postavena na základě analýzy informačních zdrojů týkajících se daného tématu. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s leukémií. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelské problémy u pacientů s leukémií. Na základě stanovených cílů byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. Těmito výzkumnými otázkami byly-Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s leukémií? Jaké nejčastější ošetřovatelské problémy řeší sestry u pacientů s leukémií? Pro zpracování výsledků v empirické části práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření, a to metodou polostrukturovaných rozhovorů. Výběr sester byl záměrný. Byly tedy osloveny sestry poskytující péči pacientům s leukémií. Výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle byly splněny. Výsledky plynoucí z odpovědí, které jsme získali od sester byly rozděleny do kategorií a následně zpracovány. Je nutné, aby sestry postupovaly přísně dle standardů, aby se zabránilo vzniku komplikací u pacienta s leukémií, který má oslabenou imunitu. Z toho důvodu bych navrhla rozšíření přednášek a seminářů na tuto problematiku v nemocnicích, aby se poskytovala co nejkvalitnější péče pro tyto pacienty. Tato bakalářská práce může být nápomocna pro studenty k získání nových informací o daném onemocnění a lépe tomuto problému porozumět.
|
|
|
Koncepční modely zaměřené na konečnou fázi života
KOHOUTOVÁ, Andrea
Bakalářská práce s názvem Koncepční modely zaměřené na konečnou fázi života je zpracovaná pouze na teoretickém podkladě. Má informační charakter, který má logicky a srozumitelně informovat o koncepčních modelech, které jsou zaměřeny právě na konečnou fázi života. V této bakalářské práci se nezabýváme pouze těmito koncepčními modely, ale zaměřili jsme se také i na jejich postupný vývoj od samého počátku ošetřovatelství. Abychom získali dostatečné množství potřebných informací k napsání této bakalářské práce, bylo zapotřebí navštívit několik různých knihoven a v nich prostudovat či si půjčit nemalé množství odborných knih od českých i zahraničních autorů. Dále byly informace získávány za pomoci internetového vyhledávání v databázích EBSCO, SCOPUS a Pub Med. Nejprve tato práce popisuje vývoj ošetřovatelství, dále pak konečnou fázi života, s čímž je spojeno umírání a smrt. Následně tato práce uvádí koncepční modely a jejich vývoj. A v poslední řadě se tato práce zabývá koncepčními modely, které jsou zaměřeny na konečnou fázi života. Z těchto modelů jsme si vybrali tři modely, kterými jsou model Hildegard E. Peplau, Trajectory model a v poslední řadě Teorie pokojného konce života. Tato bakalářská práce by měla sloužit sestrám pro lepší zkvalitnění jejich práce s pacienty v konečné fázi života. Může pomoci sestrám v myšlení a jejich jednání ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře či konference zabývající se touto problematikou.
|
|
|
Role sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory
STAŇKOVÁ, Petra
Hlavním cílem předložené práce bylo zmapovat role sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory. V souvislosti s tímto cílem bylo stanoveno pět výzkumných otázek, které zněly: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaké jsou specifické potřeby umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaká jsou specifika komunikace s umírajícím klientem v domově pro seniory? Jak probíhá spolupráce sestry a rodiny umírajícího klienta v domově pro seniory? Jaký je přístup sester k péči o umírajícího klienta v domově pro seniory? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, které bylo uskutečněno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor se skládal ze 24 otázek (viz příloha 7), které byly v některých případech doplněny otázkami doplňujícími. Rozhovor byl rozčleněn na 6 částí identifikační údaje, specifika péče, potřeby umírajícího klienta, komunikace s umírajícím klientem, spolupráce s rodinou a přístup sester. Rozhovory byly přepsány a zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující toho času v domově pro seniory. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o roli sestry u umírajícího klienta v domově pro seniory. Na základě zjištěných informací, doplněných o poznatky odborníků z oblasti thanatologie a paliativní péče bude vytvořena příručka pro sestry a ostatní ošetřovatelský personál pečující o umírající klienty v domově pro seniory.
|
|
|
Postoj a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací ethylenglycolem. (teoretická práce)
KMETKOVÁ, Monika
Intoxikace ethylenglykolem, jak suicidální, tak náhodné, patří k závažným, bezprostředně život ohrožujícím otravám. Při včasném rozpoznání a správně vedené léčbě a prevenci komplikací lze vyléčit i ty nejtěžší otravy, s úpravou renálních funkcí ad integrum. Nejznámější výskyt ethylenglykolu je v nemrznoucích chladících kapalinách pro automobily (Fridex). Za letální dávku u lidí je považováno požití 100-150ml roztoku. Po perorálním požití dochází k rychlému vstřebávání. Odbourávání probíhá převážně v játrech alkoholdehydrogenázou na glykoaldehyd, který je dále metabolizován na kyselinu glykolovou a šťavelovou. V klinickém obrazu dominuje akutní selhání ledvin, které je podmíněno akutní tubulární nekrózou. Nezastupitelnou úlohu v diagnostice otravy má toxikologické vyšetření se stanovením hladiny ethylenglykolu v krvi a moči s prognostickou výpovědní hodnotou, a také z hlediska diferenciálně diagnostických. Mezi terapeutická opatření se řadí výplach žaludku do 1 hodiny po požití a podání aktivního uhlí. Za kauzální léčbu je považováno podání ethanolu a fomepizolu, které se vážou na alkoholdehydrogenázu a tím zabrání přeměně ethylenglykolu na jeho toxické metabolity spolu se zahájením časné hemodialýzy i při dosud intaktních renálních funkcích. V České republice však není fomepizol v současné době dostupný, a proto jediným antidotem zůstává ethanol. Součástí terapie je korekce metabolické acidózy bikarbonátem, intravenózní aplikace thiaminu a pyridoxinu. U terapie takto závažného stavu je neodmyslitelnou součástí i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami. Sestra plní svou funkci při zajištování dýchacích cest, napojování na umělou plicní ventilaci, při monitoraci fyziologických funkcí, asistuje při zavádění invazivních vstupů, provádí odběry, hygienu, zajišťuje prevenci dekubitů apod. Cílem usilovného snažení při zpracovávání tohoto tématu bylo na základě zjištěných informací a prostudovaných materiálů vytvořit aktuální přehled znalostí o problematice intoxikace ethylenglykolem a následné péči o tyto pacienty. Tato diplomová práce s názvem Postoj a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací ethylenglykolem byla zpracována na čistě teoretickém podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. K získání povědomí o současném stavu vědění, které je zachyceno na následujících stránkách, bylo zapotřebí prostudovat mnoho odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových stránek registrovaných odborných společností. Snahou podrobného načtení velkého objemu dat bylo podat relevantní výpovědi o zjištěných faktech. Získané vědomosti jsou podrobně rozpracovány do jednotlivých oddílů. Nejprve se zaměřujeme v širším pohledu na intoxikaci, eliminaci a první pomoc v přednemocniční fázi. Bez těchto základních poznatků by výpověďní hodnota celé práce nebyla kompletní. Z této části postupně přecházíme na samotnou intoxikaci ethylenglykolem, její léčbu až k práci sestry a vybraným ošetřovatelským úkonům. Tyto oblasti obsahují jednotlivá doporučení týkající se novinek a aktualit otrav ethylenglykolem. Práce je zakončena v podobě zdokumentovaných kazuistik. Pokud by si byť jen jedno oddělení odneslo některá doporučení z této práce a přispělo by tím ke zlepšení komplexní péče o pacienty intoxikované ethylenglykolem, práce by splnila svůj účel.
|
|
|
Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním
CHLEBÚCHOVÁ, Eliška
Aktivní a pasivní hrudní sání je léčebná metoda v chirurgických oborech. Účelem je odsát tekutinu, krev či vzduch z pohrudniční dutiny a restituční účinek, tedy rozvinutí plíce. Tato metoda je velmi účinná v léčbě pneumothoraxu, hemothoraxu a jiných patologických stavů. Hrudního sání se využívá již odedávna a v dnešní době zejména na chirurgických odděleních. Ošetřovatelská péče u pacientů s hrudním sáním je velice důležitá a odborná, v případě sesterské neznalosti mohou nastat nejen komplikace při hojení, ale může být poškozen pacient. Bakalářská práce s názvem "Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním" je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje mechanismus aktivního a pasivního sání a rozvoj této léčebné metody. V neposlední řadě zahrnuje ošetřovatelskou péči o pacienta s hrudním sáním systematicky od zavedení hrudního drénu až po uzdravení pacienta. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásady a rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním a zjistit teoretické znalosti a praktické dovednosti sester, které poskytují ošetřovatelskou péči pacientům s hrudním sáním. K dosažení cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky. O1: Jaké jsou zásady v ošetřovatelské péči o pacienta s aktivním sáním? O2: Jaké jsou zásady v ošetřovatelské péči o pacienta s pasivním sáním? O3: V jakých oblastech se liší teoretické znalosti a praktické dovednosti sester v ošetřovatelské péči u pacienta s aktivním a pasivním hrudním sáním? Ke zpracování této bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Jako technika sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Na základě rozhovorů byla sestavena kategorizace. Pro kvalitní výsledky bylo šetření doplněno metodou zúčastněného pozorování, které buď to potvrdilo poznatky získané z rozhovorů, nebo je doplnilo o fakta, o kterých se sestry při rozhovorech nezmínily. Výzkumné šetření proběhlo na odděleních, kde se vyskytují pacienti s hrudním sáním. Z šetření vyšlo, že sestry znají zásady péče o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Z rozhovorů byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče, které by se měly dodržovat po celou dobu hospitalizace pacienta s hrudním sáním. Sestry v rozhovorech zdůrazňují rozdíly v péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Dále byla zjištěna specifika péče o samotný systém aktivního i pasivního hrudního sání. Z šetření bylo dále zjištěno, že na odděleních, kde byl výzkum prováděn, se hojně využívá moderní typ aktivního hrudního sání zvaný Medela, který poskytuje pacientům svobodu pohybu a jednoduchou manipulaci jak pro pacienta, tak pro personál. V rámci rozvoje technologie se dle získaných dat využívá i jiný systém aktivního sání, kompaktní jednotka, která má totožné přednosti jako systém Medela. Z šetření však vyplynulo, že sestry nebyly dostatečně informovány o obsluze systému a péči o pacienta s kompaktní jednotkou aktivního hrudního sání. Výsledkem bakalářské práce bylo zjištění zásad péče o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Dále byly zjištěny zásadní rozdíly v ošetřovatelské péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním. Sestry se zde zaměřují na rozdíly v péči při kontrole těsnosti systému, určení vodního sloupce a rozdílech při manipulaci se systémem. Tato bakalářská práce nastiňuje zásady a rozdíly v péči o pacienty s aktivním a pasivním hrudním sáním, jejichž dodržování je mimo jiné podmínkou pro časné zotavení pacienta a jeho návrat do běžného života. Dále bude vytvořen leták o zásadách ošetřovatelské péče u pacientů s aktivním a pasivním hrudním sáním. Bakalářská práce dále poslouží jako studijní materiál.
|
|
|
Edukační činnost sestry v ambulanci
HANOUSKOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na edukační činnost sestry v ambulanci. Teoretická část práce se v úvodu zabývá bližší identifikací edukační činnosti, jejích typů, fází, metod a forem. Cíl práce a výzkumná otázka: Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Pro dosažení tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka, jaký je rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Metodika: Výsledky této bakalářské práce byly získány kvalitativní výzkumnou metodou, kdy ke sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory. Do výzkumného šetření byla zapojena jedna nejmenovaná jihočeská nemocnice, z níž potom byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Druhým subjektem zkoumání byla jedna nejmenovaná jihočeská poliklinika. I v této poliklinice byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Výsledky: Na základě získaných dat byly stanoveny čtyři kategorie, které vždy obsahovaly několik podkategorií. V první kategorii s názvem Edukační činnost v ambulanci bylo zjištěno, že edukační činností sestry v ambulancích je výchova pacienta k udržení a navrácení zdraví a jeho vzdělávání v prevenci a léčbě. V první stanovené podkategorii s názvem Používané edukační metody jsme výzkumem zjistili, že sestry v nemocnici i sestry na poliklinice nejčastěji používají k edukaci rozhovor a ukázku. Ve druhé podkategorii s názvem Počet edukovaných pacientů empirický výzkum odhalil, že v průměru je počet edukovaných pacientů v nemocnici dvojnásobný oproti poliklinice. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry v nemocnici používají k záznamu edukační činnosti edukační záznamový arch, zatímco sestry pracující na poliklinice uváděly, že edukaci nezaznamenávají. Druhá kategorie si kladla za cíl identifikovat, v čem spatřují sestry význam edukace pro pacienta. Na základě analýzy výsledků lze konstatovat, že ho spatřují v poskytování informací. Tato kategorie obsahuje tři podkategorie. Podkategorie pátrající po získávání pozornosti pacienta k edukaci ukázala, že si sestry své pacienty získávají úsměvem, vlídným slovem, motivací a pochvalou. Druhou podkategorií byla otázka po zpětné vazbě, která odhalila, že tuto sestry získávají ústně. A téma edukace, se kterým se sestry setkávají, je vždy specifické pro daný typ ambulance. Výsledkem bylo zjištění, že ve všech ambulancích se edukuje na různá témata, přičemž jedno mají společné, a to dietu: všechny sestry edukují pacienty na téma výživa. Také byla stanovena třetí kategorie, Volba edukační metody. Zde bylo pozitivním zjištěním, že k edukační činnosti využívají sestry různé edukační metody a ty volí podle stavu pacienta a jeho potřeb. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie. První podkategorie byla nazvána Nejefektivnější edukační metoda. Zde se sestry shodly v odpovědích, že za tuto metodu považují rozhovor. V podkategorii Edukační materiál bylo zjištěno, že jako edukační materiál sestry používají letáky nebo pomůcky k aplikaci injekcí. Poslední kategorie s názvem Vliv na edukaci byla zaměřena na to, co edukační činnost sester ovlivňuje. Zde byla stanovena podkategorie Čas na edukaci. Jedna věc, na které se sestry pracující v nemocnici shodly, byla, že nemají na edukaci dostatek času. Oproti tomu překvapivým výsledkem pro nás bylo zjištění, že sestry pracující na poliklinice udávaly, že dostatek času na edukaci mají. Další podkategorie pátrala po správném prostředí. Zde se nám odpovědi rozdělily dle toho, kde sestry pracují. Sestry pracující v nemocnici udávaly, že nemají vhodné prostředí k edukaci, a sestry pracující na poliklinice své prostředí považují za přijatelné. Poslední podkategorie zjišťovala překážky v edukační činnosti. Výzkum odhalil, že překážky v edukační činnosti sestry spatřují ve věku či nedůvěře v nové technologie. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry neuvedly.
|
|
|
Kompartment syndrom u poranění bérce a problematika ošetřování z pohledu pacienta
BÁRTOVÁ, Marcela
Soubor klinických příznaků, které vznikají při zvýšení tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru, je nazýván kompartment syndromem. Musíme věnovat velkou pozornost této diagnostice, protože při rozvoji kompartment syndromu dochází k lokální ischemii a v některých případech je indikována fasciotomie. Pro pacienty to znamená náročnou a dlouhodobou léčbu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda mají pacienti informace o způsobu operačního řešení kompartment syndromu, jakými informacemi disponují o následném ošetřování fasciotomie a jak velké má pacient obavy z eventuelní amputace dolní končetiny při stanovení diagnózy kompartment syndrom. Posledním cílem bylo zjistit, jak velké má pacient obavy o následující funkčnost dolní končetiny. Rozhovory byly vedeny se čtyřmi pacienty hospitalizovanými na Traumatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., a s třemi sestrami, které pracují též na tomto oddělení. Šetření bylo provedeno metodou nestandardizovaného rozhovoru. Z šetření vyšlo, že informace o způsobu operačního řešení kompartment syndromu a o následném ošetřování fasciotomie jsou podávány, ovšem někdy s časovou prodlevou, a to v situacích, kdy se pacient tyto informace dozví až po provedení operačního zákroku. Pacienti se zaměřovali na svou poraněnou končetinu, sestry péči o fasciotomii vnímají komplexně a informují pacienta o veškerých ošetřovatelských postupech, které se pacienta týkají. Dále z výzkumného šetření byla potvrzena obava pacientů nejen z eventuelní amputace postižené dolní končetiny, ale i o následující funkčnost dolní končetiny. To má vliv na psychiku pacienta, která je pro kvalitní ošetřovatelský průběh velmi důležitá. Tato bakalářská práce nastiňuje problém v časném podávání informací pacientům o možných komplikacích a následných řešeních těchto komplikací. Tím se mohou zvětšovat celkové obavy pacienta o jeho zdravotní stav či, jako v našem případě, o poraněnou končetinu. Výsledky šetření budou publikovány v odborných časopisech, mohou probíhat přednášky na toto téma na vzdělávacích akcích a bude vytvořena brožura pro pacienty: Kompartment syndrom a jeho ošetřování.
|
host ::
RSS.